Exteriér a výkonnost
Exteriérové míry nám mohou být nápomocny také při sestavování rodičovského páru.
Zaměřeno na měření
Součástí posouzení exteriéru jsou kromě typu a stavby těla i tělesné míry. Dříve do hodnocení exteriéru patřilo i hodnocení původu. Požadavky na počet generací stejnosměrného původu určovaly zařazení koně do příslušné třídy bez ohledu na výsledek ostatních exteriérových hodnocení.
Z tělesných měr koně využíváme míry základní - KVH a KVP, obvod hrudi a holeně. Na koni měříme ještě dalších osm výškových, hloubkových a šířkových rozměrů. Kompletní míry koně, jsou považovány již jen při licentaci hřebců.
KV je základní číselný údaj, se kterým se při předvedení koní setkáváme. U všech plemen a plemenných knih jsou výškové standardy uváděné samostatně pro hřebce a klisny. U některých plemenných knih jsou standardy v rozmezích od nejnižšího po nejvyžší možného údaje. Dodržování standardů je pro jednotlivá plemena a je ukazatelem vyrovnanosti plemene.
Se standardem nemusí souhlasit požadovaná výška při zápisu do PK. Bývá obvykle nižší nežli standard a to vzhledem k věku koní, to jest obvykle ve 3 letech. (vime že koně rostou cca do 5-ti let)
Nejnižší možná výška při zápisu klisen do PK je u všech teplokrevných plemenných knih stejná to jest 159cm. Pro hřebce je považováno 161cm. Pokud tyto výšky jedinec nesplňuje neměl by být zapsán do PK.
Jiné limity do zápisu PK Čt již nejsou. Kdysy byl ještě stanoven limit pro obvod holeně u klisen 20cm u hřebců 21cm a také rozdíl mezi obvodem hrudi a kohoutkovou mírou páskovou. Obě hodnoty byly součástí československé státní mormy. Při hodnocení koní nám však mohou být tyto údaje užitečné.....
Co napoví holeň......
Obvod holeně představuje sílu kostry jedince a silná kostra je všeobecným požadavkem. Popis holeně zůstává součástí popisu koně (silná, slabá holeň...) U holeně se také říká, že není důležitá její síla, ale tvar a délka. Síla pravidelně utvářené holeně však musí odpovídat mohutnosti koně. Dříve se potřebná síla holeně vyjadřévala indexem vycházející z obvodu holeně a tělesné váhy. Jiný index vyjadřoval vztah mezi KV a silou holeně, a tento měl blíže k hodnocení souladnosti tělesných tvarů, tedy ke druhému významnému kritétiu posouzení koně v návaznosti na holeň. I bez měření musí, z našeho prostého pohledu, síla holeně odpovídat mohutnosti koně a musí být v souladu s harmonií tělesných tvarů. Zkušení chovatelé mají tento požadavek "v oku". Často se mezi některými chovateli používá rčení "nejsme krejčí", a proto nepotřebují holeň měřit.
Při našich výškových mírách a rámci by neměla být holeň slabší u klisen 20 cm a u hřebců 21,5 cm. Snížení síly holeně dosáhneme jedním špatným případem, zesílení holeně je otázkou několika generací.
Druhý, československou normou požadovaný údaj byl rozdíl mezi obvodem hrudníku a KV stanovený u hřebců na 18 cm a u klisen na 20 cm. (u našich sousedů to stále platí) I tento údaj plní dvě fce : vypovídá o dostatečně prostorném hrudníku a souladu tělesných tvarů.
Hloubka hrudi je poměrně vysoce dědivá a jedním z počinů, jak se neobávat ztráty hloubkových a šířkových rozměrů, je respektování uvedeného rozdílu.
"U síly holeně si někdy pleteme pojmy ušlechtilost a jemnost - pamatujme, že ušlechtilost neznamená jemnost a slabost holeně."
"Mnozí naši chovatelé nevěnují chovatelským výsledkům patřičnou pozornost a orientují se pouze na dosaženou výkonnost hřebce. Hřebec s absolutní výkonností však nemusí tuto výkonnost předávat dál."
